Láska ke starým knihám je věčná

Chodíte, hledáte, ptáte se známých i neznámých. Opakujete název knihy i autora, ale všichni kroutí hlavou. Začínáte být smutní a zklamaní, že se Vám nedaří tu jedinečnou knihu sehnat. Dochází Vám nápady, kam se ještě obrátit a v tom Vám starý pán s hůlkou na zastávce polohlasem řekne: „A zkusil jsi zajít do antikvariátu, tam bys ji možná našel.“ Světýlko na konci tunelu je tady, uháníte k nejbližšímu antikvariátu v naději na úspěch.
Většinou se podaří kýženou knihu sehnat, a když náhodou ne, prodejce Vám jistě poradí, kde ji sehnat jinde.

V každém větším městě tento specifický obchod se starými a použitými knihami určitě najdete. Ve velkých městech jich bývá více a bývají zaměřené na určitý typ literatury. Stačí dobré boty a můžete se vydat na toulky po vzdálené či blízké historii vědění a vší té zajímavé literatury. Leckdy psané jazykem českým v jeho starší podobě, kdy Vám dá trošku práci se prokousat stránkou po stránce.

Tato forma nakupování knih je jednoznačně jiná než vejít do několikapatrového nákupního střediska s nespočtem obchodů, rychle se pohybujících lidí, barev a zvuků na každém kroku. To v antikvariátu se s tímto nesetkáte. Už při příchodu do někdy i vrzajících dveří ucítíte tu vůni starých výtisků, pocítíte ten klid po zavření dveří, jako by se zde zastavil čas a Vy jste vstoupili do jiného světa, světa knih. Procházíte malými uličkami kolem polic až po strop naplněných knihami různých velikostí, barev, zpracování. Některé v tvrdé vazbě, v kůži, s utrženým rohem na obalu, vzdálené své původní barvě. Ale vzhledem ke stáří těchto knih se málokdy setkáte s výtiskem, který by byl nějak vážně poškozený, počmáraný, s vytrhanými stránkami či zašpiněný. V době dávno minulé měli lidé ke knihám totiž daleko uctivější vztah než dnešní čtenáři. Dříve by si nikdo nedovolil do knihy psát, přehnout stranu, nebo otevřenou knihu otočit hřbetem nahoru. Takové chování by bylo nepřípustné a potrestáno.
Proto se spousta knih dá v antikvariátech zakoupit v dost zachovalém stavu, samozřejmě s ohledem na jejich stáří. Nemůžeme po staleté knize chtít, aby byly její stránky bílé, jako při jejím zrodu. Barva žloutne, s tím se nedá nic dělat.
Ale co můžeme pro tyto knihy udělat my, dnešní čtenáři? To, že se k nim budeme nadále chovat s úctou.